“…v našem případě vloží městská část do zařízení čtvrt miliardy, takže následný provozovatel má snížené náklady o tuto investici,” odpovídal David Vodrážka na prosincovém zastupitelstvu roku 2015 opozičním zastupitelům. Považovali jsme za chybu, že usnesení o schválení stavby postrádá jasný, předem specifikovaný plán provozu.

 
Celková pořizovací cena se nakonec vyšplhala na 285 milionů, protože se po podpisu smlouvy ukázalo, že koupený dům se musí zbourat a postavit nový. Na jedno lůžko tak městská část vynaložila 2,59 mil. Kč. Dle soukromých poskytovatelů přitom bývá cena za jedno lůžko max. 1,5 mil. Kč. To také vysvětluje, proč starosta nežádal o dotaci MPSV. Podmínka ministerstva byla totiž maximální cena za lůžko právě 1,5 mil Kč.

 
Tím ale příběh nekončí. Před volbami v září 2018 byl domov pro seniory slavnostně otevřen. Provozní náklady na lůžko pro P13 byly stanoveny na 45 137 Kč měsíčně. Kapacita domova je 110 lůžek, ale pro P13 je vyhrazeno jen 30 lůžek a se zbytkem soukromý provozovatel nakládá podle svého. V červnu 2019 jsme domov navštívili a zjistili, že tam teď bydlí jen něco málo přes 20 seniorů. To je trochu zvláštní, vezmeme-li v potaz, že čekací listiny v domovech seniorů po celé republice jsou plné.

 
Provozovatel sice platí za užívání vybavené budovy 6,45 mil. Kč ročně (v prvním roce pouhých 3,22), P13 mu ale posílá peníze zpět ve formě 4,02 mil Kč na údržbu/úklid a dále ve formě 16,24 mil Kč za rezervovaná lůžka (část z této částky bude umořena příspěvkem na péči a platbami umístěných). Celých 80 lůžek je tedy bez vstupních a udržovacích nákladů v dispozici provozovatele. Ten v červenci oznámil, že polovinu z celkové kapacity domova začne využívat jako léčebnu dlouhodobě nemocných. Smlouva to umožňuje.

 
Po letech je tedy jasné, proč starosta odmítal naše výzvy ke spolupráci s hl.m.P na stavbě domova na kraji parku (projekt už měl stavební povolení) a prosazoval Prahou 13 plně hrazený dům za dálnicí. Cílem vedení radnice nebylo postavit domov pro seniory, ale financovat soukromou LDN.