Z reakcí lidí, se kterými se potkáváme nebo kteří nám píší, je zřejmé a svým způsobem i pochopitelné, že všeobecné povědomí o tom, za jakých okolností na Praze 13 vyrůstají nové developerské projekty, není příliš valné. V některých případech se setkáváme s přesvědčením, že každý stavební záměr lze jednoduše politicky povolit či zakázat. Čehož lze samozřejmě snadno zneužít v předvolební kampani.

Problematika výstavby je poněkud složitější a my – Piráti a Zelení – podporujeme informovanou volbu. V následujícím článku Vám proto přinášíme shrnutí hlavních faktorů, kterými může samospráva více či méně ovlivňovat budoucí (nejen) stavební rozvoj městské části. Zároveň jsme se pokusili vsadit jednotlivé faktory do kontextu vybraných příkladů reálných aktivit uplynulého volebního období.  

• V první řadě je rozhodující, zda výstavbu na daném pozemku připouští územní plán (v Praze zvaný též Metropolitní). Změna územního plánu je v gesci Magistrátu hlavního města, nicméně jednotlivé městské části zpravidla dávají k dílčím změnám připomínky, a také mohou změny sami iniciovat.

-> V souvislosti s aktuálně probíhající tvorbou nového územního plánu jsme nejprve neúspěšně vyzývali starostu a radu k tomu, aby po vzoru jiných MČ do připomínkování zapojili širší veřejnost a zvýšili tak jeho relevanci a kvalitu. Poté jsme se snažili naše připomínky prosadit do seznamu připomínek podávaných městskou částí, což nám bylo starostou Vodrážkou na osobním jednání dokonce přislíbeno, nicméně na klíčovém zasedání zastupitelstva jsme jeho podporu nezískali. Aby připomínky nezapadly a abychom zvýšili jsme jejich váhu, sbírali jsme mezi občany podpisy pro jejich podporu a na konci července je podali sami.

• Dalším zásadním faktorem je samozřejmě vlastnictví pozemků. Developerské bytové a kancelářské projekty vznikají na pozemcích soukromých. A jestliže pozemek dle územního plánu výstavbu připouští, téměř vždy projekt v nějaké podobě (viz dále) dřív nebo později vyroste.

-> Je veliká škoda, že se Praha 13 v minulosti zbavila pozemků, na kterých později developerské projekty vyrostly, případně jsou plánovány. Typickým příkladem jsou tzv. “Polyfunkční domy Lužiny” – projekt výškové výstavby nalepené z obou stran OC Lužiny. Pro prodej inkriminovaných pozemků zvedl v roce 2009 ruku i náš pan starosta Vodrážka. I v posledním volebním období pak šla rada svým způsobem na ruku developerům tím, že jim například schválila směnu pozemků na točně Mukařovského, což z našeho pohledu developerovi výrazně usnadní plánovanou výstavbu. My jsme naopak v uplynulém volebním období vyzývali starostu, aby hledal prostředky pro odkup konkrétních pozemků, které zastavěním teprve hrozí. Vizte třeba náš otevřený dopis ohledně pozemku “cirkusu” u stanice metra Luka.

• Zda developerský projekt v daném místě nakonec vyroste, jaký bude mít objem, zda je v souvislosti s jeho výstabou a provozem třeba splňovat nějaké podmínky aj., to vše je (velmi zjednodušeně řešeno) předmětem územního a následně stavebního řízení. Zde by teoreticky neměl mít starosta, radní ani zastupitelstvo žádný vliv, nebo pravidla určuje stavební zákon a další právní předpisy. (Ponechme stranou teoretický nepřímý vliv, který může mít rada prostřednictvím faktu, že určuje odměny zaměstnancům úřadu.)

-> Stávající vedení radnice (ODS, ANO, ČSSD) zde z našeho pohledu naprosto selhává v roli sdílení informací občanům. Přestože má k tomu řadu nástrojů, včetně radničního zpravodaje STOP, zpravidla o významných záměrech v uplynulém volebním období informovalo až v reakci na  medializaci ze strany nás, coby opozice. Typickým příkladem je plánovaná výstavba bytových domů na Paprsků (metro Stodůlky).

• Obvyklou platformou pro veřejné projednávání zásadních stavebních i dalších rozvojových záměrů je v jiných městských částech Výbor pro územní rozvoj. Na Praze 13 se bohužel podobnými záměry (možná, snad) zabývá tolika uzavřená Komise územního rozvoje, v níž nemají Zelení a Piráti pro 13 své zastoupení, a tedy ani informace ani vliv.

-> Pak se nestačíme divit, že se nám tu bez předchozího veřejného projednání objevují projekty typu Snowpark na Makču Pikču, nebo Multifunkční centrum na zelené pláni u metra Hůrka. Zřízení Výboru jsme se pokoušeli prosadit opakovaně, bohužel neúspěšně (5 z 35 zastupitelů je prostě pro vyjednávání špatně hratelná pozice). Tragikomickým dokladem absolutního nezájmu pana Vodrážky a dalších radních je pak toto video s jejich reakcí na naši výzvu, aby se veřejná projednání – když už k nim náhodou ze zákonných důvodů dojde – konala alespoň v “občansky přívětivějších” časech.

• Tam, kde je výstavba smysluplná, případně tehdy, když ji nelze legitimními prostředky zvrátit, dává z našeho pohledu smysl uzavírat s developerem  smlouvu o územním rozvoji. Cílem by mělo být ve spolupráci s obyvateli vytipovat problémy, které konkrétní záměr přináší a v rámci smlouvy řešit jakým způsobem investor může problémům buď předejít, nebo náklady spojené s jejich řešením městu vynahradit.

-> Nevíme o tom, že by v případě jakéhokoliv developerského záměru na Třináctce byla v posledních letech uzavřena nějaká veřejná smlouva. Nejblíže k tomu mělo memorandum o spolupráci s Trigemou u plánované výstavby na Paprsku. Bohužel, bez předchozí diskuse s dotčenými obyvateli, bez možnosti zpětně cokoliv doplnit a z hlediska obsahu bez valného pozitivního přínosu pro stávající obyvatele.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti bychom rádi od příštího roku i s Vaší podporou uvedli v život praktická opatření, která nabízíme ve svém programu pro volební období 2018-2022 – Stop neúměrnému zahušťování zástavby a  Otevřená radnice.